Bistro SKOPCE SKADIBOUDOU

Za mlhou hustou tak, že by se dala krájet, a dost možná ještě dál, je vesnice Čivice. Když se zastavíte na návsi, po levé ruce budete mít kostel a po pravé rybníček Brčálník, tak přímo před vámi uvidíte silnici tak úzkou, že to skoro vypadá, jako byste tam radši ani neměli jezdit. Takže tam taky radši ani nepojedete, ale vydáte se tudy pěkně po svejch. Cesta vede podél domků z kopce dolů, je stále prudší a prudší – a pak najednou bez varování skončí. Vy se ale neotočíte, ale dáte se mírně doprava úvozem, pořád dál z kopce – na jaře to bude asi trochu rozbahněný, ale vy se nebojíte. Napravo je stráň a vlevo stupňovitá zahrada, poslední zahrada ve vsi – a z ní vás bude pozorovat skopová hlava. Beran Vendelín. A na tý zahradě, úplně dole, má Vendelín boudu, kde prodává pivo, párek, kafe a tatranku. A kousek vedle je i kadibouda (první veřejně přístupná kadibudka na Plzni-severu! S čističkou!), kde se zase dá v případě potřeby to pivo, párek, kafe či tatranka odložit. A jinak jsou tam stoly a lavice a dá se sedět a koukat dolů do kraje a nemyslet na bubáky. Celé se to jmenuje BISTRO SKOPCE SKADIBOUDOU. A až to pivo, párek, kafe a tatranku spořádáte, tak se zvednete a půjdete dál, protože dole se napojíte na naučnou stezku Horní Berounka a můžete jít buď proti proudu řeky ke Kaceřovu, anebo na druhou stranu směrem na Libštejn. Je skoro fuk kudy se vydáte, bubáci zůstali daleko vzadu a už vás nedoženou.